Pískovcová socha Olomouc

 Měla jsem v Olomouci lékařskou kontrolu,tak jsem se zastavila na náměstí,prohlédnout si pískovcovou sochu patronky města sv.Pavlíny.Nevybrala jsem si zrovna nejlepší počasí,lilo jako z konve.V jedné ruce deštník,v druhé mobil,nebylo to jednoduché.Kvalita fotek tomu odpovídá.

Na Horním náměstí v Olomouci vystavěli sochaři Václav Lemon a Marian Maršálek sochu patronky města sv.Pavlíny z písku.Socha ztvárňuje výjev uzdravení,z druhé strany ji zdobí připomínka

 300.výročí mariánského sloupu.Třiatřicet tun písku a čtyři šikovné ruce sochařů daly na Horním náměstí vzniknout pískovému sousoší,které připomíná důležité momenty z olomoucké historie.Socha ztvárňuje patronku města sv.Pavlínu.Je přes 4 m vysoká se základnou 3x2,5 metru.

Tábor

Po návštěve kláštera Klokoty jsme se přesunuli do Tábora.Na velkou prohlídku to ale nebylo.Bylo jednak velké horko a málo času.Tak jsem si prošla jen střed města a raději jsme zašly s kamarádkou na zmrzlinu.Někteří tam jeli soukromě příští den,prohlídnout si čokoládovnu a jiné zajímavosti,ale mě se již nechtělo,raději relax v bazénu.

Sezimovo Ústí,výlet do Tábora a klášter Klokoty

 Při půldenní cestě do Tábora jsme se zastavili na poutním místě v Klokotech na jižním okraji města Tábor.Nachází se zde klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie Klokotské.Areál s přilehlým hřbitovem a křížovou cestou je umístěn nad tokem řeky Lužnice.

Ve 13.století zde stávala tvrz,ale již ve 14.století zde byl postaven malý poutní kostelík.V r.1421 jej však nechal pobořit v husitských válkách Jan Žižka.V r.1679 získali areál benekditini a vybudovali zde klášter podle J.B.Santiniho.Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie odkazuje na zjevení,které se odehrálo v 700m vzdáleném místě,kde je kaplička s pramenem vody.

Prostor okolo kostela obklopují zastřešené,dovnitř otevřené ambity s osmibokými kaplemi v rozích,které jsou jako na kostele zakončeny kopulemi s cibulovitými báněmi.Věží je v areálu deset a každá nese svůj zvon,jejichž chorál tvoří zvukovou kulisu místa.Kaplí je pět a jsou zasvěcené sv.Anně,sv.Vavřinci,sv.Vojtěchu,sv.janu Nepomuckému a Panně Marii.Výjevy z jejich života patří k výzdobě kaplí.

Komplex byl dokončen v r.1734 a řadí se mezi skvosty evropského baroka.Patří také k Národním kulturním památkám.Na Vánoce zde bývá vyřezávaný dřevěnný Betlém.

Po prohlídce kláštera Klokoty jsme zavítali do Tábora

Sezimovo Ústí,Benešova vila a Kozí hrádek

 

To byl další výlet,kam jsme se s kamarádkou podívaly.Od počátku třicátých let zde měl ve vile u Lužnice své letní sídlo prezident Edvard Beneš.Po únorovém převratu r.1948 se sem natrvalo uchýlil,čímž se Sezimovo Ústí stalo místem prezidenta republiky.Po Benešově skonu měla jeho manželka  Hana možnost  ve vile dožít.Po její smrti r.1974 stavba připadla městu,které ji v rozporu se závětí převedlo na úřad vlády.Dnes je zahrada rozdělena na dvě části.Část s hrobkou,Památníkem manželů Benešových je v létě volně přístupná pro veřejnost.Větší část zahrad\ je součástí rekreačního objektu Úřadu vlády ČR a je nepřístupná.E.Beneš si přál být pohřben na pozemku svého domu.Uprostřed malého návrší zvaného Kazatelna,kde podle tradice kázal Mistr Jan Hus tak byla postavena hrobka.Architektem byl Pavel Janák.Každoročně se 28.5.koná u hrobky pietní akt při příležitosti výročí narození Edvarda Beneše.

Také byl pěkný výlet na Kozí hrádek,což je asi 3,5km tam a 3,5km zpět ze Sezimova Ústí.Cesta vedla částečně lesem.Kozí hrádek je zřícenina gotického hradu.Nachází se na levém břehu Kozského potoka v nadmořské výšce 405m.Je pro svou spojitost se životem církevního reformátora Jana Husa prohlášenza národní kulturní památku.Jan Hus na hradě a v jeho okolí kázal,věnoval se práci na svých dílech.

Když musel Jan Hus opustit Prahu,našel útočiště na jihočeském hradě Kozí.V r.1413 zde napsal některé ze svých děl a kázal v širokém okolí.Přístup do hradního areálu zajišťoval dřevěnný most,který se klenul přes příkop ve výšce 9 m.

Nejvýznamnější stavbou v celém hradním areálu byla mohutná 2-3 patrová hranolová věž o síle obvodového zdiva 2 m.

Dostatek vody zajišťovala 18,5 m hluboká studna