Zámek Lednice

Nad tímto článkem jsem se dlouho rozmýšlela,zda ho vůbec napsat a zveřejnit.Dlouho mi trvalo než jsem se do toho dala.Byla jsem totiž na tomto výletě naposledy se svým manželem,který za 14 dnů po něm zemřel.Těžko se k tomu vracím,ale bohužel takový je někdy krutý život.Musím ale bojovat,život jde dál....

Zámek Lednice se nachází v obci Lednice na pravém břehu Dyje asi 12 km od Mikulova.Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice.V písemných pramenech se připomíná již v r.1222 jako zemanské sídlo.V polovině 13.století přešla do majetku rodu Lichenštejnů a patřila jim až do r.1945,kdy bylo jejich panství zestátněno.Zámecká budova je bohatě novogoticky zdobená .Je to národní kulturní památka v ČR,která je zapsaná na listině UNESCO.Prohlídku jsme absolvovali s velmi poutavým výkladem o historii zámku a okolí.

V okolí zámku se rozkládá zámecký park vybudovaný na počátku 19.století.V parku se nachází mnoho vzácných dřevin,rybníků a pozoruhodných staveb.

Kdo měl zájem,mohl si zaplatit vstup do palmového skleníku z poloviny 19.stol.se sbírkou tropických rostlin,který je součástí areálu a nejstarší v Evropě.

Velkolepá je výzdoba interiérů s vyřezávanými kazetovými stropy,původním historickým nábytkem.Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby,které jsou funkční,ale z bezpečnostních důvodů se nepoužívají.

Vana v koupelně je vyrobená z jednoho kusu mramoru a pojme až 1 200 l vody.

Nádherná ukázka řezbířské práce -točité schodiště v knihovně,které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno z 1 kusu dubu rozřezaného na části jež do sebe zapadají a vyrobeno bez použití jediného hřebíku.

Po prohlídce zámku jsme se vydali k přístavišti,nasedli do 2 lodiček a pluli 1 hodinu kanálem k minaretu a zpět s výkladem kormidelníka o jeho historii.Kanál hlouibilo 700 kopáčů.obklopují ho lužní lesy a zámecký park.Žijí v něm sladkovodní ryby.Z lodě jsme viděli minaret,který má 302 schodů a je vysoký 62m.Minaret je romantická stavba z let 1797-1802 postavená v maurském slohu.Z jednopatrové hranolové budovy,v přízemí prolomené 12 arkádami,vyrůstá štíhlá věž,členěná třemi ochozy.

O důvodu vzniku minaretu kolují různé dohady.Alois Liechtenstein chtěl původně postavit kostel,ale nezískal od obce pro jeho stavbu pozemek a tak se rozhodl ze vzdoru vztyčit na svém pozemku symbol islámu.Původně mělo jít o mešitu,ale nakonec zůstalo pouze u minaretu,výjimečnou stavbu tohoto charakteru v Evropě

.Následně jsme se vydali autobusem do Mikulova,kde jsme měli zajištěn velmi dobrý oběd v hotelu Maroli.

Po obědě vedla naše cesta na exkurzi do Společnosti BOHEMIA SEKT Mikulov .Společnost patří k nejvýznamnějším výrobcům sektů a vín střední Evropy.Ročně prodává kolem 26 milionů lahví.Bohemia sekt je nejoblíbenější značkou sektů v ČR.Za svou kvalitu získal řadu ocenění na tuzemských i mezinárodních vinařských soutěžích.

Pracovníkem podniku nám byl poskytnut výklad o výrobě vín,provedl nás sklepem i lahvovnou,kde se ve 2 směnném provozu stočí 20 000-30 000 lahví vína denně...

Prohlídka byla zakončena v podnikové prodejně,ve které jsme si mohli zakoupit vína ze široké nabídky a za příznivé ceny.

Zájezd jsme ukončili ve středu města Mikulova,prošli se centrem a zámeckým parčíkem.Centrum města ve své dnešní podobě vzniklo v 16.století,přesunem původního náměstí do blízkosti vstupu do zámku,ten jsme z časových důvodů již nestihli navštívit. V 17 století zde vyrostla řada renesančních domů,mnohé se dochovaly v této podobě dodnes.

K významnějším patří dům u Rytířů se sgrafitovou výzdobou a tzv.kanovnický dům.Ozdobou náměstí je kašna se sochou Pomony s rohem hojnosti a monumentální barokní sosoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724.Historické středověké jádro.Nad městem se tyčí Svatý kopeček,který patří k přírodní dominantě Mikulova.Pro bohatý výskyt vzácných druhů rostlin a živočichů bylo jeho území vyhlášeno za přírodní rezervaci.Na vrchol Svatého kopečku až k poutní kapli sv.Šebestiána,zvonici a Božímu hrobu vede křížová cesta.

Nevynechali jsme také příjemné posezení v jedné z mnoha kavárníček....dro města bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Bohužel to byla poslední fotka v životě mého manžela.....Je to již 6 týdnů,ale pořád velmi citlivé...