Polsko,Weliczka

Vydala jsem se na adventní zájezd do Polska.Navštívili jsme solný důl ve Welicze a odpoledne Krakov.

Velička ležíjen několik kilometrů od Krakova,což z ní dělá jeden z hlavních cílů návštěvníků malopolské metropole.Sůl,toto bílé zlato se tu těží od 13.století,i když byla původně vavařována z vody.Později začalo hlubinné dobývání kamenné soli,v r.1290 získala Velička městská práva.

 

Zpřístupněná turistická trasa měří okolo 3 km,začíná po sestupu 380 schodů v hloubce 64 m,postupně se sejde po schodech až do 135 m.Po cestě se dá prohlédnout technika,pomocí které se  dříve sůl těžila,postavy těžebních dělníků při práci,dřevěné konstrukce,jezírka se solankou,zdobené sály.

Zajímavostí je,že v dolech pracovali i koně.Jejich osud byl však velmi smutný,protože se z dolu už nikdy živí nevrátili,pracovali tam až do své smrti s klapkami na očích.

Chodby vypadají jak z mramoru,sřtruktura nepřipomíná kamennou sůl.Turisté si zde mohou prohlédnout 3,5 km dlouhou trasu,která zahrnuje prohlídku soch historických i mýtických postav,vytvořených z kamenné soli.Návštěvníkům je také přiblížena pověst o vzniku dolu,spojená se středověkými panovníky polskými a uherskými.Za zmínku stojí kaple,které si dělníci vybudovali.

Asi nejkrásnějším a také největším sálem v přístupné části dolu je kaple sv.Kingy,která se nachází v hloubce 101 m pod zemí.Kromě nádherných lustrů jsou zde sochy a reliéfy vytesané do stěn,mimo jiné vlis Poslední večeře páně dle obrazu Leonarda da Vinci.

Několik dalších sálů je upraveno jako podzemní sanatorium pro nemoci dýchacích cest pro pacienty s alergiemi a respiračními chorobami. Pořádají se zde i koncerty,neboť je zde výborná akustika.

Na povrch jsme již 380 schodů nemuseli šlapat,vyvezl nás výtah.

To by bylo v kostce o solném dole vše.Fotky nejsou moc kvalitní,byly zde velmi špatné světelné podmínky.Po prohlídce nás autobus převezl do vánočního Krakova.O tom někdy příště.