Jaro na sv.Hostýně

Snad více než 100x jsem na sv.Hostýně byla a neoddolala jsem ani letos.Více jak 55 let jsme vlastnili chatu pod Hostýnem,kde jsme trávili hodně času,napřed s dětmi a rodiči,později s vnuky.Několikrát ročně jsme tam zavítali,v létě i zimě.Byla to taková srdeční záležitost a je dodnes.

Svatý Hostýn je kopec v Hostýnských horách,výška 736 m na kterém se nachází významné mariánské poutní místo,které bylo v r.2018 prohlášeno národní kulturní památkou.Je nejvýše položeným mariánským poutním místem na Moravě.Komplex zahrnuje baziliku Nanebevzetí Panny Marie,ubytovny pro poutníky,křížovou cestu Dušana Jurkoviče s mozaikami,větrnou elektrárnu a rozhlednu.Podle archeologických nálezů se zde nacházelo pravěké hradiště.Bazilika  je poutní kostel a patří k nejvýznamnějším poutním kostelům na Moravě.

 

Podle pověsti je na obrázku vpravo Panna Maria jak vrhá blesky na tatarské vojsko.Ve 13.století se prý zde lidé ukrývali při velkém nájezdu Tatarů.Trpěli nedostatkem vody,proto se modlili k Matce Boží.Ta prý seslala bouři a blesky na tábor Tatarů a donutila je k ústupu.Pak zde měl vytrysknout vodní pramen,který je prý uzdravující.U něj stojí Vodní kaple z r.1700

Na vyšším vrcholu je kamenná rozhledna s kaplí sv.Kříže,postavená r.1898.V dubnu 1994 u ní byla zřízena větrná elektrárna s vrtulí vysokou 32 metru.

Od rozhledny je hezký výhled do okolí

Mezi oběma vrcholy se nachází hřbitov jezuitských mnichů a kněží,kteří zahynuli ve vězení za dob totality.

Velmi zajímavé jsou i dvě křížové cesty,Stará a Nová.Ta stará byla postavena v r.1900 ve směru od Sarkanderovy kaple k rozhledně.

Ale již r.1903 byla vybudována křížová cesta ve stylu valašské lidové architektury.,jejímž autorem je architekt Dušan Jurkovič.Tvoří ji 13 obměňovaných zastavení,která jsou rozmístěna do podkovovitého tvaru.Byla budována postupně od r. 1904 až do druhé světové války.Některé výjevy poničilo drsné horské klima,proto byly mozaiky v letech 2009-2019 restaurovány.

Pak jsem sešla dolů k restauraci Ovčárna,kde jsme se vždycky stavovali na oběd.Já jsem si dala jen polévku kyselicu a pokračovala dál k rybníčku pod restaurací.

Mají to zde vždy pěkně upravené

Zpět jsem jela autobusem do Bystřice p.Hostýnem a zastavila se ještě na místním hřbitově.

Hřbitov je pěkně udržovaný a spočívá tu hodně známých osobností.Nachází se zde několik náhrobků potomků rodu svobodných pánů z Laudonů a jejich příbuzných,kteří bystřické panství jako poslední šlechtici vlastnili.

Šlechtický hřbitov potomků slavného generála a polního maršálka Ernsta Laudona,vojevůdce císařovny Marie Terezie,nechal vybudovat v r.1894 majitel bystřického panství,svobodný pán Ernest Laudon,vojevůdce císařovny Marie Terezie,který byl komořím a tajným radou ve Vídni.Se svou ženou mají náhrobek v areálu.

Od hřbitova je to kousek na bystřické Masarykovo náměstí s kostelem sv.Jiljí z r.1744

Na náměstí jsem žasla nad záplavou rozkvetlých tulipánů .Tolik krásy ve všech možných barvách jsem dlouho neviděla.

Bronzová vodní socha na Masarykově náměstí 

Z kašny prýští tři prameny vody: pramen minulosti města,pramen čisté bystré horské vody a pramen naděje a pomoci.Z těchto 3 pramenůvyrůstá postava Vítězné ochrany Moravy

A pak už jsem spěchala na autobus do Přerova